Mgr. Josef Záboj je vedoucím Centra pro rodinný život v Olomouci, kde se přes 20 let věnuje programům pro rodiny. Sám je otcem čtyř dcer a jeho specializací jsou akce pro otce s dětmi.

Co tě vedlo k tomu, že jsi začal těmito aktivitami?

Tak za prvé jsem sám táta čtyř dcer a přál jsem si mít někdy děti jen sám pro sebe a možná dokázat manželce, že také zvládnu postarat se o ně. Ale oříškem pro mě bylo vždycky oblečení, to jsem nedával 😉 Ale je pravda, že akce pro otce s dětmi v naší nabídce vždycky nebyly. Až vlastně posledních 12 let, pořádáme právě akce pro otce s dětmi jako: třídenní pěší pouť a víkendy pro otce s dětmi. Je o ně stále velký zájem a poptávka často převyšuje nabídku.

V čem vidíš, že je vztah táty a dítěte jiný?

Tak to je na celou knihu a díky Bohu, už takové i máme. Za mě, jak já to prožívám, je to tak, že určitě dávám větší volnost, neřeším špínu a bláto a dovolím dětem jít až na hranici odvahy. Současně ale musím dávat pocit jistoty. Speciálně u dcer je to potřeba. Kluci ti jdou i dál, že to občas končí i nějakou zlomeninou.

Kým je táta pro své děti a vůbec pro rodinu?

Další kniha… na přirozené rovině, by měl být určitě tím, na koho je spoleh, ten, kdo řeší to méně příjemné s okolím. Je tím, kdo se umí zastat a zajistit rodině i potřebné zázemí. V nadpřirozené rovině má být obrazem milosrdného a na druhou stranu spravedlivého Boha Otce a to je strašně těžké. Je to práce na celý život, ale nějaké „pomůcky“ už mám: chlapské duchovní obnovy, „spolča“ chlapů a různá setkání, kde můžeme potkat i zralé chlapy, kteří jsou na cestě k tomuto ideálu.

Co ti leží na srdci v oblasti budování vztahů táta x děti; případně otec x matka?

Vnímal jsem, že asi největším problémem byl dostatek času pro děti, a to nejen jen v té bandě, ale i pro každé jednotlivě. I tuto potřebu reflektujeme a na některé akce otcům doručujeme, aby si vzali pouze jedno dítě a s ním prožili tento exkluzivní čas. To je myslím, moc potřebné. Nebýt jen hlídač, ale opravdový otec.