Dobrovolnictví jako cesta ke změně, digitální prostor jako ohrožení mladých, provázení v době rozpadu rodiny, opomíjená péče o duchovní život maminek po porodu, pozice dětského ombudsmana, stárnoucí společnost a dopady na budoucí generace – témata, která řešil podzimní seminář pod hlavičkou Nadace Hanns Seidel Stiftung a záštitou poslankyně Evy Decroix.

Cílem semináře bylo přispět k diskuzi o širokém spektru vlivů, které ohrožují mladou generaci. V současné době věnuje MPSV ve značné míře pozornost problematice dětí ohrožených týráním, zneužíváním a zanedbáváním. Považujeme za důležité, aby byla stejná pozornost věnována i dalším faktorům, které mají dopad na duševní zdraví, spokojenost a život celých rodin.

Základní témata pojmenovaná řečníky a s nimi související opatření rodinné politiky:  

MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. ve svém příspěvku s názvem Péče o rodiče: Nejčasnější prevence duševních chorob u dětí zdůraznil nutnost prevence a léčby psychických poruch u těhotných žen a žen v šestinedělí. Velký význam má práce zdravotně sociálního pracovníka. Je potřeba ženy oslovovat, protože 75 % žen samo odbornou pomoc nevyhledává. Pomoc je potřeba vnímat komplexně, tedy všímat si i dalších faktorů ovlivňujících duševní zdraví, zejména ne/shody s otcem dítěte a materiálních podmínek.

Opatření

• podpora role otce, komplexní vnímání příčin duševních poruch či nestability (fungujících vztahů v rodině)

Mgr. Marek Macák ve svém příspěvku s názvem Ohrožení spojená s digitálním prostorem a technologiemi zdůraznil, že digitální technologie nejsou schopny kultivovat sociální dovednosti dítěte, zejména zažít blízkost a vzájemnost, ani je nenaučí pohotově reagovat. Naopak, mohou způsobit neschopnost reagovat přiměřeně věku. Podrobně pojmenoval rozdíly mezi komunikací prostřednictvím digitálních technologií a v přirozených mezilidských vztazích. Upozornil na fakt, že se kapacity psychiatrické péče nenavýší v té míře, v jaké chybí, a proto by se měla pozornost soustředit na prevenci v přirozeném prostředí.

Opatření

• zvýšit prestiž tzv. volnočasových aktivit, které kultivují život mimo digitální prostor a které jsou dnes považovány za aktivity v soukromé režii jednotlivců nebo rodin, nikoli za aktivity se společenskou relevancí. Patří sem i podpora spolků, kde se mladí lidé mohou setkávat, např. skaut
• legislativní opatření na ochranu před online obtěžováním a zneužíváním v zákonech o kybernetické bezpečnosti a tresty za online šikanu
• preventivní programy na prevenci kyberšikany, digitálního detoxu a digitálního zdraví, mediální gramotnosti na školách. Nabízet nástroje pro rodiče, které jim pomohou učit své děti kriticky přemýšlet o informacích, které najdou online.

Mgr. Lucie Vidovićová, PhD. ve svém příspěvku Stárnoucí společnost a dopady na budoucí generace upozornila na časté strašení stářím, např. i v podobě zpochybnitelné argumentace o udržitelnosti průběžného důchodového systému, ztráty životního standardu a přijatelného vzhledu. Nepravdivé stereotypy oslabují již tak nedostatečné mezigenerační vazby, zejména mezi nejmladší a nejstarší generací. A právě tyto generace jsou stejně vystaveny nejrozšířenější diskriminaci – věkem (agismus). Popsala i problematičnost odkládání založení rodiny do vyššího věku, protože se, za cenu lepších podmínek pro návrat na trh práce, snižuje potenciál prarodičovské generace v její samostatnosti a možnosti pomáhat mladší generaci a zvyšuje se zátěž na mladší generaci.

Opatření

• podpora aktivitám, které ukazují společenský význam seniorů, doceňují prarodičovství
• přizpůsobení trhu práce možnostem seniorů
• podpora včasné realizace rodinných přání

Doc. PaedDr. Tatiana Matulayová, Ph.D. představila ve svém příspěvku Dobrovolnictví jako most mezi generacemi dobrovolnictví jako příležitost pro studenty prohlubovat vztahy, získávat užitečné zkušenosti a podpořit solidaritu mezi generacemi. Sdílela obavu o změnu postoje k dobrovolnictví na vysokých školách, který uznával dobrovolnictví jako způsob neformálního vzdělávání. Za úkol současnosti považuje překonání resortismu, které znemožňuje uspokojivý rozvoj dobrovolnictví.

Opatření

• vnímat dobrovolnictví jako prestižní způsob – neformálního vzdělávání (MŠMT)
• umožnit, aby se dobrovolnictví stalo součástí života – podpora i dobrovolnictví seniorů, ocenění dobrovolnictví studentů (např. cena rektora), umožnit další existenci dobrovolnických center na univerzitách

Bc. Tereza Vránová představila ve svém příspěvku Provázení v době rozpadu rodiny – podpora rodičů v organizaci Jak Dál? z. s. – jedinečný model zapojení peer konzultantů, mladých lidí, kteří v dětství prožili rozvod svých rodičů. Poskytují cenné zkušenosti rodičům, kteří prožívají neřešitelnou krizi svého vztahu a nadcházející rozvod. Jejich dětmi jsou vnímáni jako důvěryhodné osoby.

Dalším ne obvyklým prvkem je zapojení dětí do poradenství.

Opatření:

• zrevidovat možnost registrovat podobné aktivity do sociálních služeb

Mgr. Petra Šuplerová a Mgr. et Mgr. Barbora Jechová představily návrh na práci Dětského ombudsmana, jehož legislativní úprava jde v PSP do 3. čtení. Jeho role by měla spočívat v ochraně práv dětí, v podpoře rodinného zázemí, v úsilí o zlepšování kvality vzdělávání a zdravotní péče, v prevenci a řešení násilí a zneužívání a v podpoře sociální inkluze. Zajímavé je, že se počítá i s poradním orgánem dětí. Obě řečnice zdůraznily, že úspěšnost práce závisí zejména na velikosti týmu, kterým bude ombudsman disponovat.

Videozáznam – web Sněmovny  

Prezentace

• Šebela – Péče o rodiče: Nejčasnější prevence duševních poruch u dětí
• Vidovićová – Stárnoucí společnost a dopady na budoucí generace
• Matulayová – Dobrovolnictví jako_most mezi generacemi
• Vránová_- Provázení v době rozpadu rodiny – podpora rodičů v organizaci Jak Dál? z. s.
• Šuplerová, Jechová – Dětský ombudsman a jeho role

Program

Tisková zpráva

Pořádatelé

Fotogalerie (více fotografií k dispozici v Úschovně do 31.10.2024)