Nesouhlasíme s ratifikací Istanbulské úmluvy z těchto důvodů:

1) ratifikace Úmluvy nebude mít vliv na právní řád ČR v oblasti prevence a potírání násilí
2) ratifikace přispěje k posílení nestability vztahů v rodině tím, že pomíjí hodnotu párového života muže a ženy a nahrazuje je bojem proti blíže nevysvětleným genderovým stereotypům.Prevenci a POTÍRÁNÍ NÁSILÍ VŮČI ŽENÁM, zejména v rodině, považujeme za jeden z klíčových úkolů současnosti. Sdílíme názor, že společnost dluží účinnou pozornost nejen samotným obětem, ale i finanční a morální podporu organizacím, které obětem pomáhají. Některé z těchto organizací vkládají do ratifikace Istanbulské úmluvy naději na změnu, očekávají i výrazné zlepšení práce soudů. Základním rysem Istanbulské úmluvy je boj proti násilí dosahovaný nedostatečně vysvětlenými prostředky. Z pohledu mezinárodních úmluv i našeho právního řádu je toto téma ošetřeno dostatečně.
Naopak považujeme za důležité poukázat na jiný dopad Úmluvy, snahu legitimizovat nový způsob chápání člověka. Důraz se přesouvá od muže a ženy jako bio-psycho-sociální a spirituální jednotky k pojmu „gender“. Je pozoruhodné, že „gender“ je historicky poprvé v Úmluvě definován a Úmluva je v tomto kontextu citována i v nedávno přijatém usnesení Evropského parlamentu zaměřeného na obchodní dohody EU, tedy v prostředí, které s problematikou domácího násilí nesouvisí.
Máme obavy z toho, že bude díky ratifikaci Úmluvy ještě více zpochybňována nezbytnost spolupráce muže a ženy při plození, rození a výchově dětí. Společnost NEOCEŇUJE A NEPOJMENOVÁVÁ TO, CO JE PRO JEJÍ přežití nezbytné – VZTAHY V RODINĚ. Ve snaze nikoho nediskriminovat vytváří podmínky pro individuální, životní volby. Bohužel při tom pomíjí biologické a psychosociální danosti pohlaví. V tomto ohledu je Úmluva proti zájmům většinové společnosti, kdy muži a ženy usilují o budování stabilního soužití (manželství) a zázemí pro děti.
V Brně dne 20.6 2018
Marie Oujezdská, ředitelka NCR , Jan Zajíček, předseda Rodinného svazu ČR