Zahraniční přístupy k tématům rodinné politiky

Mezigenerační solidarita umožňuje, aby generace v produktivním věku zajišťovala jak obživu a vzdělání pro nejmladší generaci, tak splácela nejstarší generaci to, co od ní v dětství a mládí přijala. Této vzájemné podpoře se někdy říká i mezigenerační smlouva. Její praktickou podobou je tzv. průběžný systém financování důchodů, díky kterému se do systému dostávají peníze z odvodů sociálního pojištění a proplácí se důchody těm, kteří v době svého profesního života do tohoto systému odváděli ze svých příjmů svoje odvody. Nedá se ovšem říci, že se jedná o stejné peníze, které byly do systému určitou osobou vloženy a které jsou jí v podobě důchodu vypláceny.

Současné důchody jsou peníze současných daňových poplatníků

Nelze si svoje prostředky uložit „do zásoby“, ale vždy je seniorská generace závislá na prosperitě společnosti, která je zabezpečována současnou generací v produktivním věku.

Princip průběžného systému je tedy z metodologického hlediska narušen tehdy, jestliže určitá osoba pobírá důchod, který není vytvářen jejím dítětem v současnosti. Z hlediska svých zásluh má konkrétní starobní důchodce na důchod nárok, ale z pohledu mezigenerační spravedlnosti nikoliv. Důchod ovšem pobírá, protože rozhodující je výše odvodů z dob jeho aktivního působení na trhu práce.

Na druhou stranu je nesporné, že ti, kteří vychovávají děti, budoucí daňové poplatníky, přispívají do důchodového systému i tímto způsobem. V případě Německa se vyjádřil Ústavní soud v roce 2001 následovně: výchova dětí je ve všech typech sociálního pojištění „základním a na budoucnost orientovaným příspěvkem“, závislým na dalších, dostatečně velkých generacích dorostu.

Německé odvody na pojištění

V SRN se na rozdíl od České republiky, kde se přispívá do sociálního, zdravotního pojištění a pojištění na státní politiku zaměstnanosti, platí následující odvody na pojištění:

• Sociální pojištění:   
  •      důchodové pojištění
  •      pojištění na péči   
  •      zdravotní pojištění                   

•   Pojištění v nezaměstnanosti

Diskriminace rodičů musí být odstraněna

Oba německé střešní svazy, Deutscher Familienverband a Familienbund der Katholiken, využily zmíněného výroku Ústavního soudu a opakovaného výroku z roku 2001, který první výrok potvrdil. Na základě toho, že podalo 376 rodin ústavní stížnost na tuto diskriminaci, zahájily kampaň s názvem Rodiče žalují (Eltern klagen). Ke kampani se přidala řada osobností. 

Výsledek nebyl plně uspokojivý, protože byla rodičům, kteří vychovávají děti snížena jen sazba na pojištění na péči, ale důchodové a zdravotní pojištění zůstalo stejné. Oba svazy nyní trvají na tom, aby se sociální pojištění rodičů vychovávající děti neplatilo v plné výši, ale ponížené o částku na dítě (Kinderfreibetrag). S podobnou myšlenkou se pracovalo i v ČR, dosud ale nebyla zrealizována.