Když vám někdo řekne tuto větu, umíte si hned vybavit, co to znamená? A přesto při takovém sdělení zakýváme většinou souhlasně hlavou, aniž bychom se zeptali, na co se vlastně dotyčný či dotyčná těší a už vůbec nás málokdy napadne, co bude celé dny dělat.

Zdá se vám na tom něco divného? Nám ano. Nejen statistiky, ale i praktická zkušenost ukazují, že se po počátečním opojení z možnosti dělat to, co chci, ukáže, že se lidé začnou cítit zbyteční a osamocení. A to na dlouhou dobu. Stát počítá věk odchodu do důchodu podle očekávané délky tak, aby daňový poplatník prožil v důchodu sminimálně 22 let.

Není obvyklé uvažovat nahlas o tom, jak tyto roky dobře prožít. Zakladatel rakouské platformy Senior4success prof. Dr. Leopold Stieger poukazuje na to, že mezi odchodem do důchodu a posledním obdobím života, kdy člověk téměř veškerou pozornost musí věnovat sebeobsluze, je období tzv. svobodné činnosti (Freitätigkeit). Pro rozhodnutí, jaké činnosti se budu věnovat, co bych si opravdu přál/a, je důležitá důkladná analýza vlastních silných stránek a svých potřeb. Cílem této životní fáze je nacházet životní výzvy a uskutečňovat je. Lhostejné je, zda jsou realizovatelné formou práce placené nebo dobrovolnické, zda jde o jednu či více činností z jedné nebo více oblastí.

Díky realizaci projektu Evropské příklady dobré praxe ve vzdělávání Rodinného svazu ČR podpořeného z Erasmus plus bude v dohledné době nabídnut speciální kurz pro lidi, kteří chtějí úspěšně zvládnout přechod z aktivní životní fáze do období, kdy budou moct využít svůj potenciál podle svých představ a možností.